🥳🧒🏻 Připravte se na Den dětí s Marťánky! Sleva až 45 % právě nyní ZDE🧒🏻🥳
Znáte velikonoční tradice?

Znáte velikonoční tradice?

Publikováno: 16.04.2019

Zobrazení: 266

Velikonoce jsou spjaty s mnoha tradicemi. Většina z nás peče beránka, plete pomlázku, maluje kraslice a do vázy si dává kočičky. Velikonočních tradic je ale mnohem víc. Některé jsou známé, jiné méně, pojďme se společně podívat na Velikonoce den po dni!

Kdy slavíme Velikonoce?

Velikonoční neděli slavíme vždy první víkend po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Už týden předtím ale začíná období, které se označuje jako pašijový týden.  Pašijový týden dlouhého postního období má připomínat utrpení Ježíše Krista a každý den je jinak označován. A kdo by neznal Modré pondělí nebo Škaredou středu? A s jakými velikonočními tradicemi jsou jednotlivé dny spojené?

Velikonoční tradice den po dni 

Na Modré pondělí se v kostelech vyvěšovaly modré nebo fialové látky. Tento den byl pro křesťany dnem volna, kdy se nesmělo pracovat. Přívlastek modrý pochází z německého "blauer Montag". Slovo "blau" má zde význam "podnapilý, neschopný práce".

Během Šedivého úterý hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely.

Škaredá středa byla dnem, kdy se vymetaly komíny. Kdo se na tento den mračil, tomu to zůstalo každou středu v roce. A právě na Škaredou středu Jidáš zradil Ježíše.

Na Zelený čtvrtek by se měla jíst jen zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý. O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Za odměnu se vám pak budou všechny hádky vyhýbat. V tento den zvony odlétají do Říma a v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho. Zvonění zvonů je nahrazeno řehtačkami, se kterými děti obchází vesnice, protože jejich zvuk vyhání z domů nečisté síly. Na Zelený čtvrtek lidé pekli jidáše a další sladké pečivo z kynutého těsta. Kdo snědl jidáše, byl celý rok zdravý.

Velký pátek je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a nakonec ukřižován. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají církevní obřady. Základním církevním zvykem je půst. Velký pátek je spojen s kouzly. V těchto dnech se podle starobylých pověstí otevírá země s poklady, a proto se nesmělo orat a kopat na poli.

Na Bílou sobotu byl Ježíš uložen do hrobu. Je to den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne. V tento den se zvony vracejí z Říma. Na Bílou sobotu bývá v kostelích ticho, neslaví se mše, protože křesťané oplakávají Ježíše Krista. V tento den se v domácnostech bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, muži a chlapci pletli pomlázky a zdobila se vajíčka (kraslice).

Největším svátkem je Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční). V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Velká noc a po ní Boží hod velikonoční. Křesťané se radují z příchodu Pána. V tento den se jedly pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být tímto jídlem obdarován.

Velikonoční (červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně chlapců a mužů, kteří chodí s pomlázkami. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí vyšlehána, aby byla svěží a zdravá po celý rok. Tak milé dívky a ženy, až uslyšíte v pondělí za dveřmi koledníky, pusťte je dovnitř, ať neuschnete!