ROZHOVOR: Návštěva psychologa už nemusí být tabu

Projekt Kpsychologovi pomáhá lidem na cestě za psychologem a psychoterapeutem. Někdy se totiž může stát, že si nevíme rady, jakého odborníka potřebujeme, máme strach, nevíme, kde hledat a jak si ho najít. Dále se zde může objevovat stigmatizace nebo nejistota, jestli je můj problém dostatečně důležitý a velký na to, abychom ho řešili. Projekt nabízí bezplatnou službu, kdy každý z nás může napsat, co ho trápí a náš tým mu pomůže najít správného odborníka a odpoví na všechny otázky, které v tomto procesu můžeme mít. 
 

Snažíme se usnadnit lidem cestu hledání si psychologa či psychoterapeuta. Už tak nám hlavou běhá spousta myšlenek a otázek. Je fajn mít někoho, kdo nám s tím může pomoct. Cílem je destigmatizace, že ten, kdo navštěvuje psychologa či chodí na psychoterapii je na hlavu, blázen nebo je s ním něco špatně. Během práce v Poradenském centru Alfons na VUT v Brně, jsem často od studentů na konzultacích slýchávala: Mysleli by si o mě, že jsem blázen a na hlavu, když jsem u psychologa. Tak to ale samozřejmě není a jde o jeden z nejčastějších mýtů, které jsou s návštěvou psychologa spojeny. Poté, když jsme hledali návaznou psychologickou či psychoterapeutickou péči pro studenty, objevovali se zde otázky: 
 

 

Postupně se tyto otázky začaly objevovat i v diskuzích a rozhovorech s mými blízkými a kamarády. Často jsem slýchávala. Terko, když jsi ten psycholog, tak mi někoho doporuč. Zde vznikla první myšlenka projektu.

Projekt nabízí službu pomoci vyhledání psychologa nebo psychoterapeuta skrze kontaktní formulář. V rámci covidu jsme nabízeli online programy a pořádáme přednášky a workshopy na téma duševní zdraví a práci s emocemi. Já se pak ve své soukromé psychologické praxi věnuji svým klientům. 
 

Když už to, co normálně pomáhá na to “cítit se fajn” už nepomáhá. Dlouhodobě se necítíme v pořádku a promítá se nám to do našeho SOS systému: Spánku, stravy a odpočinku. 
 

Záleží. Já už mám kolem sebe bublinu lidí, kteří jsou s tím v pořádku. Z mého pohledu se stále ale setkávám s představami, jací musíme být a jak se máme cítit, abychom už mohli navštívit psychologa či psychoterapeuta. Myslím si, že celkový náhled na návštěvu odborníka na lidskou duši se v posledních letech (i díky covidu) zlepšil a stigmatizace je menší. V rámci mého doktorského studia se snažím stigmatizaci zkoumat, takže vám lépe odpovím na začátku roku 2024. 
 

Dovolím si použít text od Nevypusť duši:
 

Psycholog – vystudoval psychologii na filozofické nebo pedagogické fakultě či fakultě sociálních studií. Má titul Mgr. a pracuje s psychologickými prostředky (např. rozhovor, pozorování, psychotesty). Nepředepisuje léky. Provádí psychologickou diagnostiku a někdy psychoterapii (po získání způsobilosti v akreditovaných programech – psychoterapeutických výcvicích). Můžeme ho najít v personální agentuře, rodinné či školní poradně, neziskové organizaci, u policie či ve vězení. Psycholog se může rozhodnout i pro práci ve zdravotnictví. Pokud chce užívat označení klinický psycholog, musí absolvovat atestační přípravu (kliničtí psychologové mohou uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou a poskytovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění).

Psychiatr – lékař, vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě a užívá titul MUDr. Pokračoval v dalším vzdělání specializovaném na psychiatrii. Může předepisovat léky. Řada psychiatrů absolvuje psychoterapeutický výcvik, díky němuž mohou poskytovat také psychoterapii v konkrétních programech. Psychiatři se zabývají především pacienty s těžším duševním onemocněním, kterým již samotná psychoterapie nestačí a je potřeba kombinovat ji s léky.

Psychoterapeut – může být i psycholog, psychiatr (nebo lékař s jinou odborností), sociální pracovník, zdravotní sestra, duchovní anebo absolvent další, většinou pomáhající, profese, který prošel akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem určitého směru. Můžeme jej najít v neziskové organizaci (pro drogově závislé, poruchy příjmu potravy apod.), ve zdravotnictví, na psychiatrických odděleních, ve školství či v soukromé praxi.

 

Online program je 5týdenní program, který má za cíl nás naučit, jak se o sebe starat a jak pracovat se svými emocemi. V prvních 2 týdnech se zaměřuje na poznání sebe sama a v dalších 3 týdnech se společně učíme o emocích. Součástí jsou 3 konzultace se mnou a 10 témat, díky kterým se na sobě naučíme, kde máme ve starání se o sebe samu mezery a kde jsou naopak naše silné stránky. Každý pracovní den se klientovi otevře jedna lekce, která zabere cca 15-30 minut podle toho, jak moc času jí chceme věnovat. 
 

Napište nám a probereme to. Nejste na to sami. :)
 

To je důležitá a zapeklitá otázka. U každého z nás to může vypadat jinak. Pojďme začít od SOS systému – mějme dostatek spánku, vyváženou stravu a balanc v odpočinku. Pojďme se každý den alespoň na jednu minutku v dnešním rychlém světe zastavit, uvědomit si, jak se cítíme a co právě teď potřebujeme. Nebojme se emocí. Uzavřela bych to tím, co projekt kpsychologovi provází: #nekaslinasebe. 
 

Zaujal vás projekt KPsychologovi?  Pak navštivte stránky www.kpsychologovi.cz a můžete se dozvědět víc, příp. si nechat pomoci najít psychologa. A pokud byste projekt chtěli podpořit, navštivte e-shop této organizace, protože každá objednávka pomáhá těm, kteřé to potřebují.