![Na sebevraždu mohou upozorňovat varovné signály. Víte, jak je rozpoznat?]()
Na sebevraždu mohou upozorňovat varovné signály. Víte, jak je rozpoznat?
Publikováno: 10.09.2020
Zobrazení: 18021
Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd a Světová zdravotnická organizace stanovila 10. září jako Světový den prevence sebevražd (World Suicide Prevention Day). V tento den se na celém světě konají akce, jejichž cílem je upozornit na závažnost této problematiky. Mnozí z těch, kteří svůj život ukončí sebevraždou, před jejím provedením vykazují varovné příznaky, které na riziko sebevraždy upozorňují. Budete-li tyto varovné signály znát, můžete zachránit něčí život. Sebevražda nesouvisí vždy jen s psychiatrickou diagnózou, ale může se vyskytnout i jako součást životní krize každého člověka.
Sebevraždy z pohledu statistiky
Pokusy o sebevraždu byly v České republice vždy častější u mužů. V letech 2014–2018 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4,2 sebevražd mužů a sebevraždou zemřelo v průměru ročně 1 120 mužů a jen 269 žen. Ženy suicidálním pokusem častěji manifestují své trápení, zatímco muži mají tendence odkládat suicidium do doby, kdy už je jejich bezmoc a zoufalství neúnosné. V období 2014–2018 byla sebevražednost u obou pohlaví nejvyšší ve věku 50–54 let. I když jeden z mýtů říká, že lidé páchají sebevraždy nejčastěji o Vánocích, podle statistik jde o velký omyl. Právě prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd, a naopak mezi měsíce s nejvyšším počtem sebevražd patří jarní a letní měsíce.
Sebevražda a psychiatrická onemocnění
Urgentní psychiatrie se se suicidalitou setkává poměrně často, protože se jako symptom objevuje u mnoha psychiatrických diagnóz. Vyskytnout se ale může i bez psychiatrické diagnózy jako důsledek životní krize. Suicidální pokusy bývají časté u depresí, psychóz, u těžkých úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy, hypochondrické poruchy, u hraniční poruchy osobnosti aj.
Vývoj suicidálního jednání
Suicidální myšlenky se objevují postupně a zpočátku nemají konkrétní obsah. Nemocný se takovým myšlenkám brání a pokouší se je vytěsnit. Postupně však dochází ke změně suicidální myšlenek na suicidální tendence, kterým se nemocný již nebrání, ale zaujímá k nim ambivalentní postoj. Později se objevují již suicidální úvahy, kdy se nemocný se sebevražednými myšlenkami ztotožňuje a promýšlí nejvhodnější způsob smrti. Poslední fází je rozhodnutí o realizaci sebevraždy. Někdy může rozhodnutí o realizaci vést u nemocného k uklidnění, což u blízkých vyvolává mylný pocit zlepšení psychického stavu nemocného.
Suicidalitu je nutné brát vždy vážně
První pomoc při suicidálním jednání spočívá v krizové intervenci, identifikaci stresorů, navázání kontaktu a vytvoření terapeutického vztahu. Terapeut zmapuje pacientovy motivy, které vedly k jeho rozhodnutí realizace sebevraždy. Pokud jde o člověka s psychickou poruchou, je léčen jak farmakoterapeuticky, tak psychoterapeuticky. Empatický přístup pomáhá nemocnému ujasnit si problémy, které ho trápí. Nemocní s lehčími suicidálními tendencemi mohou být léčeni ambulantně za podpory rodiny. Akutně suicidální pacienty je vždy nutné odeslat v doprovodu na psychiatrické oddělení. Pokud nemocnému chybí náhled na onemocnění nebo na potřebu léčby, může být nařízena nedobrovolná hospitalizace nebo hospitalizace za asistence policie.
Naučte se rozpoznat varovné příznaky včas
Mezi nejčastější varovné příznaky sebevražedného jednání patří:
- Nemocný mluví o sebevraždě, např. Kéž bych tu nebyl.
- Shání prostředky k ukončení života, např. shromažďuje léky, shání zbraň.
- Izoluje se, vyhýbá se sociálním kontaktům, chce být sám.
- Jsou pro něj typické časté změny nálad.
- Zabývá se nadměrně věcmi, které souvisejí se smrtí a umíráním.
- Zažívá pocity smutku, beznaděje, bezvýchodnosti situace.
- Zneužívá alkohol či drogy.
- Chová se sebedestruktivně či riskantně.
- Tzv. dává věci do pořádku.
- Loučí se s lidmi, jako by je viděl naposledy aj.
Při podezření na sebevražedné jednání reagujte okamžitě
V případě podezření na pokus o sebevraždu se nepokoušejte situaci řešit sami, ale co nejrychleji zajistěte odbornou pomoc. Zdravotní stav nemocného může vyžadovat dočasnou hospitalizaci. Podpořte nemocného ve vyhledání pomoci např. formou anonymní kontaktu s některou z krizových linek nebo vyhledání odborné pomoci. Nebojte se položit nemocnému otázky na sebevražedné myšlenky nebo pocity, protože možnost pohovořit si s někým o svých pocitech a myšlenkách může ve skutečnosti vést ke snížení rizika sebevražedného jednání.
Podpora duševního zdraví
Duševní zdraví ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž některé jsou ovlivnitelné. Psychickou pohodu lze podpořit
doplňky stravy s optimálním množstvím živin, které podporují správné fungování nervové soustavy a normální psychickou činnost. Mezi látky přispívající k podpoře správného fungování psychické činnosti patří např.
hořčík, biotin, kyselina listová, vitamin B3 – niacin, vitamin B1 – tiamin, vitamin B12, vitamin B6 a vitamin C. Doplněk stravy
Magnesium + B6 Active přispívá k podpoře energie, snížení únavy a vyčerpání, normální fungování nervových a psychických funkcí.
Hořčík přispívá k normální funkci svalů a k udržování zdravých kostí a zubů a vitamin B6 udržuje normální funkci imunitního systému.
Stres, nadměrná psychická zátěž, nekvalitní spánek a nedostatek odpočinku mají negativní dopad nejen na duševní, ale i celkové zdraví. Podpořte správné fungování nervových a psychických funkcí doplňky stravy