Dobré trávení – půl zdraví, a to i na jaře

O jaru se říká, že je to nejhezčí období roku. Neplatí to ale vždy. Příroda po zimním spánku začíná být aktivní.

Čerstvě zelené výhonky prvních rostlin osvěžují zašedlou krajinu, sem tam se objeví i květ bledule, krokusu či sněženky, který potěší a rozzáří naši mysl. Vyšší teploty a slunce nás lákají odhodit kabáty a šály a vyrazit do přírody. Toto období je však také spojeno s výskytem nachlazení, zvýšenou únavou, a někdy dokonce i se změnami nálad.

Mnete si ruce a říkáte si, že když jste celou zimu přežili bez nemocí, teď už vám nic nehrozí? Je přece jaro, teplo a sluníčko... Bohužel, opak je pravdou. Zejména začátek jara bývá pro virózy ideálním obdobím. Naše tělo je často po dlouhé zimě vyčerpané. Absence slunečního svitu vyčerpává zásoby vitaminu D, a to je mnohdy spojeno s oslabenou imunitou i špatnou náladou. Nedostatek čerstvé zeleniny, která v zimním období nebývá nijak chutná ani dostupná, způsobuje nedostatek i dalších vitaminů a také horší trávení. Pokud jsme v zimě museli navíc užívat antibiotika nebo nás zastihla střevní chřipka, je nyní vhodné obnovit střevní rovnováhu, abychom si mohli s lehkostí užít jara.

Přátelské bakterie jsou ve střevě doma
Střevní mikroflóru tvoří 400–500 druhů bakterií, které dosahují astronomického počtu 1014 (kdybyste je zvážili, vyšlo by vám zhruba 1,5 kilogramu). Tyto bakterie přirozeně kolonizují, tedy osidlují a pokrývají střevní sliznici. Střevní sliznice se tak dokáže přirozeně chránit proti proniknutí nežádoucích mikroorganismů. Přátelské bakterie produkují také látky, jimiž chrání samy sebe. Toto prostředí je však také přirozeně nepříznivé pro cizorodé organismy, které na střevní sliznici nepatří. K přirozenému osídlení střevní mikroflóry dochází pouze tehdy, mají-li bakterie vhodné životní podmínky, které vedou k dostatečné kolonizaci.

Střevní mikroflóru oslabuje nevhodná strava
Problém je v tom, že naši střevní mikroflóru narušuje celá řada nežádoucích vlivů – v první řadě strava s minimálním obsahem vlákniny, zato však plná jednoduchých cukrů (sladkosti, slazené nápoje, džusy, pečivo, ale také průmyslově vyráběné potraviny jako instantní polévky, omáčky nebo různá dochucovadla, která navíc obsahují umělé příchuti, konzervanty, syntetická sladidla a spoustu dalších „lahůdek“). Není divu, že konzumace takových potravin zdraví našich střev ani v nejmenším nesvědčí. Velký vliv na přátelské bakterie mají také antibiotika, která – jak už vyplývá ze samotného názvu názvu „anti-bios“ – působí proti všemu živému, a nedokáží selektivně rozlišit, které bakterie v těle mají zůstat a které je třeba zlikvidovat.

Rovnováhu můžete obnovit užíváním probiotik
Stav střevní mikroflóry nepříznivě ovlivňují také další faktory, jako je kouření, popíjení alkoholu, hormonální změny, vyšší věk, prodělané nemoci a v nemalé míře také stres. Je proto dobré obnovit kolonie střevní mikroflóry užíváním probiotik – živých mikroorganismů, které jsou přirozenou součástí mikrobiálního osídlení každého zdravého jedince.
Probiotika lze dodat tělu běžnou stravou (jogurt, kefír, kysané zelí, tempeh, miso, kombucha, kimchi, tradiční podmáslí) nebo pomocí doplňků stravy, které jsou volně k dostání v lékárnách a na e-shopech. Součástí těchto přípravků by měly být i fruktooligosacharidy, které slouží jako potrava a zdroj energie pro „přátelské“ bakterie. Jsou zdrojem živin pro mikroflóru v tlustém střevě a umožňují bakteriím rychleji osidlovat sliznici zažívacího traktu.

Vybírejte kvalitní produkty s vysokým obsahem živých bakterií, alespoň 9 miliard CFU (mikroorganismů tvořících kolonie). A protože probiotické bakterie jsou citlivé na vlhkost, je vhodné, jsou-li baleny jednotlivě do blistrů nebo sáčků, které dokáží zajistit jejich maximální aktivitu až v místě určení.