ROZHOVOR: Psychosomatika, medicína, která dává smysl

Víte, proč je tak důležité umět naslouchat svému tělu? Protože právě tělo ví, co je pro něj nejlepší. Prostřednictvím tělesných neduhů nám tělo může dávat signál, že je potřeba něco změnit. V případě, že se potýkáte se zdravotními obtížemi, které nemají zjevnou příčinu, mohl by vás zaujmout psychosomatický přístup, který neřeší jen fyzické problémy, ale na člověka se dívá celostně, bio-psycho-sociálně. Medicínu lidských příběhů, jak je psychosomatická medicína také označována, vám přiblíží rozhovor s MUDr. Soňou Juricovou, která je jedním ze 44 atestovaných lékařů psychosomatické medicíny v ČR.

MUDr. Soňa Juricová pochází z vinařské oblasti od Břeclavi. Začínala jako lékařka na Interní klinice Krajské nemocnice Tomáše Bati a jak říká, ačkoliv „královna medicíny“ byla úžasná, v nemocnici jí chyběl dostatek času na pacienta.

Postupně se Soňa dostala k rehabilitaci a odtud přes tejpování a akupunkturu až k psychosomatice. Má atestaci z Psychosomatické medicíny (2017) a Fyzikální, balneologické a léčebné rehabilitace (2012). Sebezkušenostní výcvik v biosyntetické psychoterapii ukončila v roce 2024. Absolvovala nespočet odborných kurzů a stáží, seminářů a konferencí. Za všechny jmenujme alespoň kurz Práce s tělem, Tajemství pánevního dna, Autogenní trénink, Tejpování, Práce s časovou osou, seminář Když hmaty nikam nevedou, a Poruchy dechového stereotypu.

Soňa má svoji vlastní ordinaci Reha Care s.r.o. ve Zlíně, kde nabízí jak psychosomatické, tak rehabilitační vyšetření.  Pracuje bio – psycho – sociálně, především individuálně, ale nabízí i skupinové workshopy. Její hlavní profesní prioritou je dostatek času na pacienta.

Obrací se na Vás pacienti s obtížemi pohybového aparátu. Jak s nimi pracujete?

Ve své ordinaci pracuji s pacientem komplexně, bio-psycho-sociálně. Fascinuje mě souhra těla, mysli a emocí. Při práci propojuji životní příběh pacienta s potížemi. Nabízím, jak může člověk porozumět svému tělu, svalovému napětí a bolestem, které ho obtěžují a omezují. Učím, jak být víc sám se sebou spokojený, jak vrátit do života zase emoce a spontaneitu. Taková medicína mi dává smysl a naplňuje mě. 

Jak vypadá první návštěva takového pacienta u Vás v ordinaci?

Na první návštěvě čeká pacienta anamnestický pohovor, který je doplněn o kvalitní vyšetření pohybového aparátu a stanovení optimálního postupu k minimalizaci potíží. Vždy vnímám pacienta jako unikátní a komplexní bytost, v ordinaci je dostatek času a terapie je „šita na míru“. Spolu projdeme anamnézu, vyšetřím ho a probíráme, co jsem našla a jak může zvýšené svalové napětí souviset se zadržovanými emocemi, a to pak dělat neplechu. PŘIJDE ZAMYŠLENÍ A JINÝ POHLED NA SITUACI. Pacient dostává „úkoly na doma“, začít se vnímat tělo, dech. A o tom se bavíme příště. Pacient se ZAMĚŘUJE SE NA SEBE A CÍTÍ, ŽE HO NĚKDO BERE VÁŽNĚ. Všech svých psychosomatických pacientů si nesmírně vážím, protože sebrali ODVAHU a byli ochotní se na své potíže podívat i pod jiným úhlem, často doprovázeným bolestným zjištěním, že je decimují nevyhovující vztahy – ať už pracovní (to se nám přiznává snadněji), nebo ty osobní (tam je to o poznání horší; znám to sama) a setrvávání v nich. Pacienti mi jsou inspirací a snad i já jim.

S jakými problémy se na Vás pacienti nejčastěji obrací?

Zdravotních obtíží, se kterými se na mě pacienti obrací, je opravdu mnoho. Patří mezi ně bolesti hlavy, točení hlavy, pískání v uších, poruchy čelistního kloubu, obrna lícního nervu, obtížné polykání, bolesti zad, za krkem, píchání na hrudi, pocit nedostatku dechu, vnitřní chvění, bušení srdce, brnění, dysfunkce pánevního dna – funkční ženská a mužská sterilita, bolestivá menstruace, soulož, bolesti kostrče, zácpa, ploché nohy, patní ostruha, skolióza, artróza nosných kloubů a řada dalších.

V čem je psychosomatický pacient specifický?

Psychosomatický pacient chodí po doktorech už nějakou dobu a nikde se nic nenašlo. MŮŽE BÝT ZKLAMANÝ, NAŠTVANÝ, FRUSTROVANÝ. Doopravdy to bolí, nebo jinak „drhne“ a FAKT SI TO NEVYMÝŠLÍ. Tak nějak tuší, nebo aspoň začíná, že jeho potíže mohou souviset se stresem, ale kdo by ho v dnešní době neměl PŘICHÁZÍ OTÁZKA: A KOLIK JE VLASTNĚ „MOC STRESU“? Nakonec sbírá odvahu a přijde, buď psychosomatickým lékařům, nebo k psychologovi, psychiatrovi, do ambulancí, které jsou dodnes stigmatizované a často spojené s představou svěrací kazajky ŘEŠÍ, JESTLI JE S NÍM NĚCO V NEPOŘÁDKU. 

Za vším hledej stres

Když procházím se svými pacienty možnou příčinu jejich potíží, začínám od nabídky fyzického přetížení, úrazu, klíštěte, infekce, horeček. A pokud mi to znegují, přicházím s otázkou: „Bylo před tím třeba nějak víc stresu, trápení?“
„Ani ne.“
„Ani ne?“
„Tož tak normálně…“
„Takže Váš život byl báječný a krásný, akorát se to tělesně celé vydrbalo?“
„No, tak nějak.“
Pak občas sáhnu do šuplíku a nechám je vyplnit si Inventář životních událostí. Často si ani neuvědomujeme, co všechno může našemu tělu působit stres. Tzn. z pohledu fyziologie: dostávat ho do vysokých energetických otáček, které z dlouhodobého hlediska vedou k vyčerpání. Člověk pak může pociťovat nadměrnou únavu, nevýkonnost, podrážděnost, poruchy spánku… U pohybového aparátů dochází ke snížení kontrolních mechanismů – což může vést ke zvýšené úrazovosti, snazší zranitelnosti, bolestem úponů, měnícím se a přesouvajícím se bolestem. Zkrátka, cítím se jaksi divně, bolavě, neuhověně, ale při základní lékařské prohlídce u obvodního mi nic zásadního nenajdou (ani v krevních odběrech, ani na rentgenu). Je potřeba si uvědomit, že STRES je fyziologická/normální reakce těla na skutečné, nebo domnělé (!) nebezpečí. Je tu už stamiliony let a primárně byl určen k biologickému přežití (k souboji se šelmou, divokou přírodou a všemi nepřáteli), ne hádkám v kuchyni.

Jak tedy souvisí emoce s naším zdravím?

Nebojte se EMOCÍ, jsou OŽIVUJÍCÍ! To právě ony propojují mysl s tělem. Bez nich bychom se chovali jako racionální, kalkulující roboti. Ideální je projevit je vokálně (smích, pláč, křik, zpěv, vzdychání) a gestem. Lidé, kteří se v nich vůbec neumí vyznat, jsou většinou introverti, pesimisti, lidé racionální, orientovaní na výkon, perfekcionisti, se sníženou fantazií, malou snovou produkcí, nezralí. Často tvoří prázdné interpersonální vztahy, vyhýbají se konfliktům a svého těla vlastně zneužívají k odpovědi na danou situaci. Není to ale naschvál (!), je to vlastně obranný mechanismus na zraňující emoce, které zažili v dětství, nebo v průběhu dospělého života. Najdeme mezi nimi právě pacienty s funkčními, medicínsky nevysvětlitelnými symptomy, psychosomatickými potížemi, ale také oběti závažných a bolestivých traumat, pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou a závislé. Čas od času potlačujeme emoce všichni, ale je potřeba vědět, že je to energie, která se neztratí. Potlačením v nás roste neklid, tenze. Jenže ony si vždycky najdou skulinu jako voda ve skále. Je důležité si dovolit je prožít a procítit. Teprve pak můžeme zjistit, kdo opravdu jsme a co chceme. Potlačováním emocí své tělo zatěžujeme. Někdy může být zátěž tak obrovská, že ji nevydržíme. Inspirací, jak vrátit do života znovu emoce a spontaneitu, nám mohou být děti a jiná mláďata. Vzpomeňte si, co udělá dítě se svým tělem, když má radost?? A my dospěláci? 

Jste pořád unavení, bolaví, ač jsou všechna lékařská vyšetření v pořádku? Psychosomatika bývá nazývána “medicína lidských příběhů”.
 

Jakým pacientům byste lékaře pracující psychosomatickým přístupem doporučila?

Pacient by si měl zkusit odpovědět na následující otázky. Bolí Vás pořád záda, ačkoli jste obešli už všechny lékaře a rehabilitace? Cítíte se unavení a nevýkonní, byť vyšetření jsou v pořádku? Trápí vás bolesti břicha, obtížné polykání, bušení srdce, či vnitřní chvění, a nikdo vám to nevěří? Pak doporučuji navštívit nejen moji ordinaci, ale také můj interaktivní či sebezkušenostní workshop, kde pacienty naučím porozumět signálům těla, zacházet s jednotlivými emocemi a stresem, srozumitelnou a zábavnou formou si povíme, co s tím, aby nám bylo zase dobře. Nabízím jak individuální konzultace, tak interaktivní workshopy pro pracovní týmy – snižují stres, pracovní neschopnost v týmu a celkově navodí pohodu na pracovišti, což firmy využívají také jako druh teambuildingu (PIŠTE SI o ně na info@rehacare.cz). Na workshop stačí jen pohodlné oblečení a podložku (karimatku), deku a psací potřeby. O psychosomatice se říká, že je to „MEDICÍNA LIDSKÝCH PŘÍBĚHŮ“, tak přijďte pochopit ten Váš! 

Jak nám může psychosomatika ulehčit život?

„Na všem, co se nám děje, je i NĚCO DOBRÉHO, jinak by se nám to nedělo,“ říkával prý sám Carl Gustav Jung. Tohle si opakuji, když jsem sama v nějakém maléru (od rozchodu, rozvodu, až po zmeškaný spoj, když zrovna nejvíce pospíchám…). A stejné je to i s nemocí. Byť se to neposlouchá dobře, tak každé naše onemocnění má svůj význam a VÝHODU. Nemoc je upřímná a upozorňuje nás na situaci, které se (ne)vědomě vyhýbáme. Každá v sobě skrývá primární a sekundární ZISK. A teprve až s uvědoměním jejích výhod, začíná terapie – znovu získáváme MOC přijmout zodpovědnost nad svým životem. Chce to ZMĚNU. A změna bolí, navíc má dominový efekt. Proto se nám do toho nechce. Ale stojí to za to!
 
Pokud se domníváte, že právě psychosomatický přístup by pro vás mohl být přínosný, kontakt na MUDr. Juricovou najdete na www.rehacare.cz, stejně jako aktuální nabídku workshopů.  Máte pocit, že toho o psychosomatice stále víte málo? Pak si nezapomeňte poslechnout podcast, kde vám paní doktorka toho o psychosomatice prozradí mnohem více.  MUDr. Soňu Juricovou můžete také sledovat na sociálních sítích Facebook a Instagram, kde s informacemi ze světa psychosomatiky seznamuje i své sledující. 

Zdroj: Koncepce oboru od české Společnosti psychosomatické medicíny (www.psychosomatika-cls.cz), kol. autorů 
Foto: Soukromý archiv MUDt. Juricové