ROZHOVOR: Mozek a mícha neregenerují. To, co je jednou ztraceno, je ztraceno navždy.

Nejčastější příčiny poranění mozku a míchy se mohou lišit v závislosti na regionu, věkové skupině a dalších faktorech. Na prvním místě jsou pády a dopravní nehody. Pády dominují zejména u starších osob a malých dětí, ale také u pracovníků ve výškách. Na poranění centrálního nervového systému se podílejí také kontaktní sporty (např. fotbal, ragby a bojová umění). Statisticky následují násilné činy a riziková povolání. Sporty, jako je skákání do vody, potápění, rugby, fotbal a gymnastika, mohou vést k poranění míchy. V ČR je 10000 až 15000 nových případů poranění mozku a 200 až 300 případů poranění míchy ročně. Laik by měl pochopit, že na rozdíl od hollywoodských filmů, v realitě nemá sebelepší neurochirurg u primárního poranění mozku žádnou roli, my se snažíme pouze o minimalizaci sekundárního poranění. Je to z jednoduchého důvodu, který čtenáři již jistě několikrát slyšeli a který bychom si měli opakovat před každou rizikovou aktivitou. A to, že MOZEK A MÍCHA NEREGENERUJÍ. TO, CO JE JEDNOU ZTRACENO, JE ZTRACENO NAVŽDY. Zlomená kost sroste, mozek a mícha už nikdy. Bohužel v mediích pravidelně cirkulují falešné zprávy o “zázračném” návratu chůze nebo probuzení se z kómatu po mnoha letech bez následků. I přes nepolevující výzkum v oblasti kmenových buněk je nadále nemilosrdným faktem, že reálné klinické zlepšení u lidských pacientů se zatím nekoná. Přání je zde často otcem myšlenky. S devastujícími následky poranění mozku nebo míchy pak nezná míra vytěsnění reality u postižených rodin hranic.
 

Rozpoznání poranění mozku může být klíčové pro včasnou a efektivní léčbu. Mezi bezprostřední příznaky patří ztráta vědomí, zmatenost, křeče nebo záchvaty, porucha paměti, bolest hlavy, nevolnost a zvracení. V dalších hodinách až dnech se mohou objevit změny v chování a nálady, změny v osobnosti či poruchy spánkového rytmu. Trápit mohou závratě a poruchy rovnováhy, citlivost na světlo a zvuky. V závislosti od druhu a intenzity poranění pak postižený může vykazovat i dlouhodobé symptomy jako kognitivní problémy, problémy s koncentrací, pamětí, nebo myšlenkovou činností. Přidružit se mohou také psychické potíže jako úzkost, deprese, změny nálad nebo jiné psychické problémy. Poranění míchy se může projevit náhlou nebo postupnou ztrátou síly v končetinách, která může být jednostranná nebo oboustranná. Přítomna může být ztráta schopnosti cítit dotyk, bolest nebo teplo v oblastech pod úrovní poranění míchy, ztráta kontroly nad funkcemi močového měchýře a střev, což může vést k inkontinenci nebo retenci moči. Bolest v oblasti páteře, která může vystřelovat do končetin může, ale i nemusí být přítomna, postižený může pociťovat brnění, mravenčení nebo pocit „neúplného“ cítění v oblastech pod místem poranění. Poranění míchy může způsobit také abnormality v krevním tlaku a srdečním tepu.
 

Pokud se objeví jakýkoli z výše uvedených příznaků, je důležité co nejdříve vyhledat lékařskou péči nebo zavolat na tísňovou linku Zdravotnické záchranné služby – 155. Přímo na místě úrazu je důležité sledovat příznaky a chování osoby, která utrpěla úraz, a informovat o nich později lékaře. Důležité jsou i další podrobnosti úrazu, jako např. jeho mechanizmus, doba trvání bezvědomí, přítomnost normální hybnosti končetin před nástupem bezvědomí atd. Pokud se vyskytují symptomy poranění míchy, s poraněnou osobou by se mělo manipulovat co nejméně, aby se předešlo dalšímu poškození míchy. Zní to banálně, ale zajistěte, aby byl prostor kolem osoby bezpečný, odstraňte možné nebezpečí, které by mohlo způsobit další úrazy. Zjistěte, zda je osoba při vědomí. Pokud je v bezvědomí, jemně ji poklepte po rameni a zeptejte se, zda vás slyší. Ujistěte se, že postižený dýchá. Pokud nedýchá, okamžitě začněte s resuscitací. Informace o laické první pomoci jsou dnes přístupné hojně ve všech mediích. Pokud je osoba při vědomí, nechte ji ležet v klidu. Zajistěte, aby byla v pohodlné a bezpečné poloze, ideálně na zádech v neutrální poloze, v případě zvracení otočit dotyčného na bok. Otáčení vždy v ose páteře, držet hlavu a imobilizovat krční páteř. Vyhněte se jakýmkoli manipulacím s hlavou nebo krkem, pokud není nutné. Řiďte se pokyny zdravotníků jak v průběhu telefonické fáze, tak po jejich příjezdu.


MUDr. Martin Bombic
 

Přejdu hned ke 3 principům, které osobně považuji za nejdůležitější, které si můžeme opakovat jako mantru dokola:

Určité části populace se nikdy nedotknou ani základní, řekl bych, až mechanistické principy prevence. Když prší, je třeba si vzít deštník. Když piješ alkohol, máš horší reakční čas, více uvolněné svalstvo a děláš nesprávná rozhodnutí. Proto si nesedneš za volant nebo nebudeš skákat do vody. Když jedeš rychleji, ubrzdit trvá déle. Jako u mnoha jiných činností, bohužel i zde platí, že často opakované principy znecitliví lidskou pozornost. Žijeme v době, kdy v každé aktivitě vyhledáváme maximální možnou stimulaci. Chceme všeho více, rychleji, intenzivněji, více adrenalinu. Výsledkem je necitlivost – desenzitizace vůči starým podnětům, a proto hledáme nové, silnější. Jednoduchou prevencí je si toto uvědomit a možná si více užívat nynější okamžik než hledat další stimul. Některé myšlenky jsem již uvedl, ale…. Noste helmu. Jezděte s dostatečným odstupem od auta jedoucího před vámi. Nejenom před vašim vozem jedou auta, ale i za vámi – signalizujte jim včas změnu vaší jízdy. Když se objeví, byť jenom náznak mikrospánku, zastavte na nejbližším možném místě a zavřete na chvíli oči. Defenzivní řízení je samostatnou kapitolou, které se (doufám) autoškoly věnují. Cyklisti pozor na projíždění kolem stojících aut na kraji silnice nebo u chodníku – neotevře právě teď někdo zevnitř dveře? Maminky s kočárky – cyklostezka nepatří nikomu, ale ani vám. Jízdou s další maminkou s kočárem paralelně vedle sebe na úzké cyklostezce si nevymáháte přednost, ale zaručujete poranění sobě, svému dítěti a někomu jinému. Déšť nebo sníh zhoršuje tření mezi vašimi pneumatikami a silnicí. Žebřík u stromu není zárukou stability, zejména když s sebou beru těžší motorovou pilu. Začínat s novým sportem po 40 letech je a priori rizikem. Blížím-li se k přechodu pro chodce, u kterého stojí ve vedlejším pruhu jiné auto, za žádných okolností ho nepředjedu, ale zastavím. Za autem je totiž dítě, které nevidím. Dno jezu nebo jezírka se mohlo od minulé sezony změnit. Než skočím “šipku”, zkontroluji místo obyčejným plaváním. V zimě nechodíte po hustém sněžení do lesa kvůli padajícím větvím, tak proč riskovat v létě totéž v průběhu vichřice? Pokud jdete to bojového sportu, jehož součástí jsou údery do hlavy, můžete skončit na neurochirurgickém operačním stole. V této “kuchařce” bych mohl pokračovat dlouho, ale dodržováním prvních tří principů lze, dle mého názoru, předejít většině úrazů. Z výše uvedeného musí mít laik dojem, že jet bez obav na dovolenou nebo jenom na projížďku na kole s neurochirurgem, musí být značně otravné a jízda bude oproštěna veškeré legrace. Není tomu zcela tak, i když jsem určitě více zdrženlivý v mnoha populárních rekreačních činnostech. Mojí osobní profesionální deformaci se snažím na výletech schovávat, jak to jenom jde. Naopak – schopnost předvídat se snažím udržovat a rozvíjet i u své dcery.
 
Neurochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. otevírá dveře do svého týmu vážným zájemcům o tento obor! V případě zájmů více informací najdete ZDE.

A pokud vás rozhovor zaujal, brzy se můžete těšit na jeho druhou část, kde se dozvíte např. to, jak souvisí hezké počasí s úrazy a jaké sportovní a volnočasové aktivity jsou pro naše zdraví nejrizikovější. 
 
Úvodní foto: Operace karotidy: vlevo primář NCHO doc. MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MBA, vpravo MUDr. Martin Bombic
Fotografie: Soukromý archiv MUDr. Martina Bombice a Nemocnice České Budějovice a.s.