Jód a poruchy funkce štítné žlázy
Publikováno: 04.03.2024
Zobrazení: 9967
Hubnutí, nebo nabírání na váze, zpomalené, nebo naopak příliš rychlé pohyby, pocení, nebo neustálý pocit chladu mohou signalizovat, že štítná žláza nemusí fungovat zcela správně. Projevy onemocnění štítné žlázy jsou různé, v závislosti na tom, zda jde o poruchu snížené, či zvýšené produkovaných hormonů.
Optimální příjem jódu je pro štítnou žlázu nezbytný
Štítná žláza je endokrinní žláza uložena na přední straně krku a svým tvarem připomíná motýlí křídla. Štítná žláza produkuje hormony nezbytné pro správný průběh metabolických dějů, trijodthyronin a thyroxin. Oba tyto hormony mají vliv na spotřebu kyslíku, růst a vývoj. Pro normální tvorbu hormonů štítné žlázy je však potřebný jód. Hormony štítné žlázy ovlivňují všechny orgánové systémy:
-
kardiovaskulární systém,
-
centrální, periferní i autonomní nervový systém,
-
gastrointestinální,
-
reprodukční systém,
-
zasahují do metabolických procesů,
-
mají vliv na fertilitu,
-
průběh gravidity,
-
vývoj plodu a jsou zásadní pro kognitivní a neuropsychický vývoj dítěte.
Hlavními produkovanými hormony jsou trijodthyronin a thyroxin. Trijodthyronin a thyroxin obsahují jód a bez jeho přítomnosti nefungují správně. Optimální příjem jódu je pro normální funkci štítné žlázy klíčový. Tvorba hormonů však závisí i na obsahu jiných látek, které metabolismus ve štítné žláze ovlivňují. Nedostatek jódu může zapříčinit zvětšení štítné žlázy (struma), ktertenismus, či poruchy vývoje nebo poruchy funkce štítné žlázy, které se vyskytovaly spíše v minulosti. Dnes je ČR zařazena v oficiální klasifikaci Světové zdravotnické organizace (WHO) a organizace speciálně zaměřené na řešení důsledků jodového deficitu (ICCIDD) mezi státy s jodovou saturací.
Poruchy funkce štítné žlázy
Poruchy funkce štítné žlázy nejčastěji vznikají v důsledku autoimunitního zánětu způsobeného poruchou imunity. Imunitní systém začne vytvářet protilátky proti vlastní tkáni, v tomto případě proti tkáni štítné žlázy. Tyto protilátky pak napadají samotnou štítnou žlázu a dochází k poruchám její funkce. Poruchy štítné žlázy se projeví jako hypertyreóza, kdy je produkováno příliš mnoho hormonů, nebo hypotyreóza, kdy je hormonů produkován nedostatek. Mezi další příčiny patří genetické faktory, hormonální poruchy, chirurgické zákroky, ozařování a užívání některých léků.
Hypotyreóza, když je hormonů málo
Hypotyreóza je nedostatečná činnost štítné žlázy. Štítná žláza produkuje málo hormonů a organismus nefunguje tak, jak má, a sice pomaleji. Hlavním důvodem bývá nedostatek jódu. Mezi nejčastější příznaky hypotyreózy patří pomalejší pohyby, únava, deprese, suchá kůže, nesnášenlivost chladu a nabírání na váze (vlivem zadržování tekutiny v těle). Nejčastější příčinou je zmiňovaný autoimunitní zánět vedoucí k poškození a následnému poklesu funkce štítné žlázy.
Hypertyreóza, když je hormonů příliš
Hypertyreóza je opak hypotyreózy, kdy štítná žláza produkuje hormonů příliš, a proto organismus funguje zrychleně. Hypertyreóza se projevuje změnami nálad, poruchami spánku, hubnutím při velké chuti k jídlu, průjmem, zrychleným tepem, bušením srdce, pocením a nesnášenlivostí tepla, neklidem. Typické je padání vlasů a oční potíže, od slzení a pálení až po poruchy vidění. Nejčastější příčinou je autoimunitní původ, ale také tzv. tyreoidální autonomie, kdy štítná žláza reaguje na normální hladinu hormonů zvýšenou činností. U hypertyreózy bývá často přítomná mírně zvětšená až zvětšená štítná žláza (struma).
Při prvních příznacích vyhledejte lékaře
Máte-li podezření na jakoukoliv poruchu funkce štítné žlázy, navštivte lékaře, který provede krevní testy. Možné projevy nikdy nepodceňujte. Praktický lékař vás odešle na krevní testy a v případě nálezu k endokrinologovi, který rozhodne o vhodném léčebném postupu.
Kolik jódu denně přijmout?
Kromě toho, že jód přispívá k normální produkci hormonů štítné žlázy a normální funkci štítné žlázy, má v organismu řadu dalších úloh. Jód podporuje normální růst dětí, fyziologické kognitivní funkce jako je např. pozornost a koncentrace a přispívá k normální funkci nervového systému. Jód také podporuje udržení normálního stavu pokožky a přispívá k normálnímu energetickému metabolismu. Těhotné a kojící ženy mají zvýšenou potřebu jódu. Zvýšená potřeba vyplývá ze zjištění nedostatku jódu u části těhotných i v oblastech, kde je běžná populace dobře zásobena. Doporučená denní dávka jódu je závislá především na věku. Děti do pěti let potřebují pro své zdraví přijmout denně 90 mikrogramů, od šesti do dvanácti let 120 mikrogramů, nad 12 let a dospělí 150 mikrogramů, těhotné a kojící ženy 200-250 mikrogramů. Denní dávku jódu lze organismu zajistit pestrým a vyváženým jídelníčkem.
Nejlepší zdroj jódu?
Střední Evropa byla dlouho považována za oblast s nedostatkem jodu, protože půda měla nízký obsah jodu. Z toho důvodu byla již v roce 1950 zavedena v tehdejším Československu jodizace kuchyňské soli. Jód se začal uměle přidávat do kuchyňské soli, kterou lze běžně zakoupit v obchodech s potravinami. Používejte proto při přípravě jídel zásadně sůl s obsahem jódu. Zdrojem jódu je samozřejmě také pestrá a vyvážená strava. Nejpřirozenějším zdrojem jódu jsou mořské ryby (losos, tuňák, makrela), ústřice, krabi, řasy, mořská voda, jejichž obsah může kolísat podle oblasti, kde byly získány, sůl, některé minerálky, čokoládové boby, vejce, mléko, citrony, mrkev, špenát, brokolice, česnek, cibule, bazalka aj. Pokud si někteří nejsou jisti, zda jsou schopni svému organismu dodat potřebné množství jódu, mohou využít kvalitní doplňky stravy. Jód Výtažek z kelpu ze žluté řady od Walmarku je přírodním zdrojem jódu z mořských řas pro podporu zdraví štítné žlázy. Jód obsažený v tomto výrobku je získáván z kelpu, mořské řasy rostoucí v chladných vodách světových oceánů. Pro zajištění optimálního příjmu jódu stačí pouze jedna tableta denně.