Jak poznám, že mám boreliózu?

Lymská borelióza patří mezi nejčastější infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Ačkoli se nejedná o nemoc, která by vás mohla ohrozit na životě, dokáže člověku hodně zkomplikovat život. Postižený může v krajním případě skončit až v invalidním důchodu. Účinná očkovací vakcína proti této nemoci dosud neexistuje.

Onemocnění způsobují bakterie rodu Borrelia, které se řadí mezi tzv. spirochety, mikroorganismy spirálovitého tvaru pohybující se pomocí bičíků. Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus), a to v různých vývojových stádiích (můžete se nakazit od infikovaného klíštěte stejně jako od klíštěcí nymfy). Po přisátí klíštěte na kůži dochází do dvou hodin k proniknutí virů do organismu. Parazit se s oblibou přisává v místech, kde je teplo a vlhko a kde není tolik na očích, např. v oblastech kožních záhybů, podpaží, tříslech, podkolenní jamce nebo za ušima. Mnoho nakažených o něm vůbec nevědělo, zejména v případě nymfy, která měří jen pár milimetrů. 

První fáze někdy projde bez příznaků

Inkubační doba boreliózy se pohybuje v řádu dnů či týdnů, kdy na sobě člověk začíná pociťovat první příznaky. Jediným typickým a nezaměnitelným projevem tohoto onemocnění je červená skvrna (erythema migrans), která se objevuje v časovém odstupu několika dnů až týdnů od přisátí klíštěte. Dosahuje poměrně značných rozměrů (velmi často nad 5 cm) a může směrem od středu blednout. Někdy lehce svědí, ale nebolí. V tomto stadiu je nemoc velmi dobře léčitelná antibiotiky. K velké smůle asi poloviny nakažených se však tento příznak vůbec neobjeví, a infekce se tak od počátku šíří skrytě. A borelie mezitím pronikají dále do těla. 
(Ne každé kousnutí od klíštěte je však nebezpečné. Od erythema migrans je třeba rozlišit běžnou reakci na neinfikované klíště – svědící a horká pokožka a zarudnutí menších rozměrů, které je barevně homogenní a ve většině případů rychle mizí. Tyto příznaky se obvykle projeví už v okamžiku odstraňování klíštěte nebo v následujících dvou dnech.)

Druhá fáze často připomíná chřipku

Během několika týdnů lze zaznamenat další příznaky nemoci, které připomínají chřipku: výrazná únava, malátnost, zvýšená teplota, třesavka, bolesti svalů a kloubů, bolest v krku, nepříjemný tlak v zátylku apod. Že nejde o běžnou virózu, poznáte podle absence rýmy a kašle. Pokud se v této fázi vydáte k lékaři, máte stále velkou šanci na uzdravení, neboť borelióza dosud nenapadla imunitní systém. Mnoho lidí však tyto příznaky zamění s obyčejnou chřipkou. Právě v tom je borelióza tak velmi záludná.
Necháte-li druhou fázi projít bez povšimnutí, potíže postupně odezní a vy se můžete cítit naprosto zdraví. U části nakažených však nemoc později propukne v plné síle. Neléčená borelióza přechází v chronickou infekci, ke které se časem přidávají další, velmi závažná onemocnění, jako jsou autoimunitní choroby, chronický zánět mozku nebo problémy s páteří a klouby. O borelióze se rovněž mluví v souvislosti s chronickým únavovým syndromem a roztroušenou sklerózou.

Borelie napadají nervy, klouby i mozek

Příznaků těchto chronických onemocnění může být celá řada, záleží na tom, kde se borelie „uvelebily“. Při napadení periferních nervů si pacienti stěžují na pálení kůže, pocity píchání, mravenčení, trnutí, necitlivost či naopak bolesti, které se stěhují různě po těle. Typickým symptomem je obrna lícního nervu. Postižení vegetativního nervového systému se ohlašuje bušením srdce, nepravidelným srdečním rytmem, střevními potížemi, záněty močového měchýře nebo nadměrným pocením v horní části těla. Pokud borelie proniknou až do centrální nervové soustavy, mohou vyvolat zánět mozku či mozkových blan. Ten bývá provázen buď akutními příznaky – vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje, obrnou, nebo častěji chronickými potížemi, jako jsou závratě, bolesti hlavy, pocit ztuhlé šíje, trnutí končetin a páteře.
Také v této fázi je ještě možné dostat nemoc pod kontrolu. V opačném případě může (klidně až po dlouhé době) dojít k nezvratnému poškození kloubů, mozku, nervového nebo imunitního systému. Neignorujte proto ani zdánlivě banální příznaky, zvlášť jestli víte, že vás v poslední době kouslo klíště. Včasná léčba antibiotiky může mnohé zachránit.

Klíšťata potkáte i v městském parku

Proti napadení klíštětem se nelze zcela ubránit. Můžete sice použít repelenty, ale ani ty nejúčinnější vám nezajistí stoprocentní ochranu. A dnes už, bohužel, nepomůže ani to, když se budete vyhýbat lesním porostům. Sezóna klíšťat se totiž vlivem mírných zim a celkově teplejšího klimatu stále prodlužuje (narazíte na ně od časného jara do podzimu) a rozšiřuje se i jejich „pole působnosti“ – najdete je i ve vyšších polohách, kde se dříve nevyskytovala. Těmto parazitům se tradičně nejlépe daří v zarostlých, křovinatých okrajích lesů, na vlhkých nesečených loukách s vysokou trávou a v zanedbaných zahradách. Potkat je však můžete i uprostřed městského parku.

Silná imunita znamená pevné zdraví

Otázkou zůstává, proč někteří lidé napadení boreliemi si s nemocí poradí i bez léků, případně ani nezjistí, že prodělali boreliózu, a jiní se s jejími následky potýkají ještě řadu dalších let. Jednou z možných odpovědí může být náš imunitní systém, přesněji řečeno to, v jaké je kondici. Právě odolnost organismu hraje významnou roli v tom, jestli při setkání s bakteriálními infekcemi nebo virózami podlehne, či nikoliv. Jinými slovy, dobrá imunita je základ celkového zdraví. Lze ji posilovat mnoha způsoby – pohybem na čerstvém vzduchu, pestrou a vyváženou stravou, dostatečným pitným režimem, kvalitním spánkem, otužováním, pravidelnou relaxací a také vyhýbáním se stresovým situacím. Další možností, jak aktivně pečovat o svou odolnost, jsou kvalitní doplňky stravy, které organismus zásobí prospěšnými látkami potřebnými pro podporu imunity (selen, zinek, vápník, hořčík, mangan, vitamin D, vitamin B6 aj.). Tyto přípravky jsou volně k dostání v lékárnách a na e-shopech.