Co dělat, když život náhle ztratí smysl...

Možná jste už zažili situaci, kdy jste pochybovali o sobě i o tom, co děláte. Nic vás netěšilo a měli jste pocit, jako by ze světa zmizela všechna radost. Odborníci to nazývají syndromem vyhoření (burn-out syndrom). 

Podobný stav dle odhadů zažije aspoň jednou za život každý třetí až čtvrtý člověk. Jak to probíhá? Záleží na okolnostech. Dejme tomu, že se dlouhá léta věnujete profesi, kde denně přicházíte do kontaktu s mnoha lidmi, což je hodně náročné, ale přesto vás to baví a snažíte se to dělat co nejlépe. Stejně přistupujete i ke své rodině. Je proto logické, že na sebe vám už moc času nezbývá a vy se cítíte stále unavenější. Pokaždé se však vzchopíte a vybičujete se k dalším výkonům. Až jednoho dne pomyslný pohár přeteče...

Jet na plný plyn nejde do nekonečna

Najednou se vám zatočí hlava, pocítíte slabost a čísla na faktuře, kterou právě vyplňujete, se vám roztančí před očima. Nebo se ráno probudíte s pocitem zvláštní prázdnoty. Nemáte chuť ani sílu vstát a ptáte se sami sebe, co tady vlastně děláte, jaký to má všechno smysl. A když se přece jen donutíte k nějaké činnosti, vnímáte svět kolem sebe jako pouhý pozorovatel – bez emocí a bez zájmu o cokoliv. Burn-out syndrom však kromě psychických projevů provázejí také fyzické potíže.

Nepodceňujte dlouhodobou únavu

Patří sem hlavně bolesti svalů a zad, vysoký krevní tlak, větší náchylnost k různým infekčním onemocněním, přibývání či naopak ubývání na váze, bolesti hlavy a nespavost. To vše logicky vede k ještě větším konfliktům doma i v zaměstnání. Je proto důležité zakročit včas a tyto problémy nepodceňovat. Většina lidí dnes bohužel považuje únavu a stres za zcela běžnou věc, takže jim není divné, že z práce domů chodí jako mátohy, nemají sílu si povídat, nemají chuť se smát… Nanejvýš zasednout do křesla k televizi a odsud se pak přesunout rovnou do postele. Právě to však může být první varovný signál.

Změňte svou životosprávu od základu

Nezbytnou podmínkou toho, aby se člověk „vrátil zpátky do života“, je změna životosprávy, a to takříkajíc zgruntu. Je třeba dopřát si víc odpočinku, naučit se znovu si věřit a radovat se z maličkostí. Hodně pomáhá i změna prostředí (alespoň dočasná, třeba delší pobyt někde v přírodě), ale také konzultace s psychologem. Obecně však platí, že čím dál necháme problém zajít, tím obtížnější jsou pak návraty...

5 kroků k lepší psychické pohodě

Najděte si nový cíl: Nemusí jít o nic světoborného. Zkrátka se jen pusťte do něčeho, co vás bude opravdu bavit – začněte se učit španělsky, přihlaste se na kurzy flamenca, kupte si domů hrnčířský kruh…

Srovnejte si vztahy: Nedorozumění, staré křivdy, nevyjasněné konflikty – to vše nás obírá o energii. Udělejte první vstřícný krok, abyste to urovnali. Pokud dotyčný nebude souhlasit, nevadí. Vám se však rozhodně uleví.

Naučte se víc chválit: Pochvalte své kolegyni nový účes, kamarádce šikovného manžela, sousedovi třeba předzahrádku u domu, o kterou se pravidelně stará... Využijte zákon akce a reakce. To, co vyšlete, se vám později vrátí – dokonce několikanásobně!

Nebojte se prohrávat: Chybovat je lidské (ostatně bez chyb bychom se nic nenaučili a člověk se přece učí celý život). Pokud navíc otevřeně přiznáte svůj omyl, ostatní si vás budou o to víc vážit. Je totiž sympatické, když dá člověk najevo svou „lidskou stránku“.

Nakrmte mozek energií: mozek a nervy potřebují někdy důkladnou vzpruhu. Využijte účinky jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba). Jeho listy obsahují jedinečný komplex flavonoidů, terpenů a organických kyselin souhrnně nazývaný ginkgolides, který nenajdete v žádné jiné rostlině. Extrakt z ginkgo biloby je také součástí doplňků stravy určených k podpoře kognitivních funkcí a mentální výkonnosti, které jsou volně k zakoupení v lékárnách či na e-shopu.