Střeva jsou víc, než se zdá

V lidském těle zuří věčný boj – spojenci versus patogeny…

Málokdo tuší, že naším největším orgánem jsou střeva, kde sídlí významné množství buněk. Na nich záleží, jestli tělo vstřebá všechny důležité živiny a odolá útoku různých patogenů. Jinými slovy, správně fungující střeva jsou nezbytnou podmínkou celkového zdraví.

Ale ruku na srdce, přímou souvislost mezi stavem našich střev a zdravotními problémy většinou nikdo z nás nehledá. Střevní mikroflóra je tvořena 400–500 druhy bakterií v téměř astronomickém počtu 10¹⁴ (dohromady váží asi jeden a půl kilogramu). Jejich hlavní funkcí je úspěšně kolonizovat střevní sliznici, která je tak dostatečně obranyschopná proti proniknutí nežádoucích patogenů z povrchu sliznic do vnitřního prostředí organismu. Tyto mikroorganismy mají také schopnost vyrábět látky (peroxidy, kyselina mléčná), kterými sami sebe chrání a které vytvářejí prostředí pro cizorodé bakterie nepříznivé a nepříjemné. Probiotické bakterie jsou schopny řádně fungovat, pouze pokud mají optimální životní podmínky a dostatečně početné kolonie.

Pozor na chemii a prázdné kalorie

Střevní mikroflóru, označovanou také jako mikrobiota, narušuje celá řada věcí, ze kterých si ale mnozí těžkou hlavu nedělají, případně to berou jako „daň" dnešní hektické době. V první řadě jde o nevhodnou stravu, ve které převažuje nedostatek vlákniny a jednoduché cukry. Ty se nacházejí především ve sladkostech, slazených nápojích, džusech a pečivu, ale také v průmyslově vyráběných potravinách (instantní polévky, omáčky, různá dochucovadla apod.), které navíc obsahují umělé příchutě, konzervanty, syntetická sladidla, glutamát sodný a spoustu další chemie. Není divu, že takový „divoký koktejl" naše střeva pěkně rozhodí. Podobně jako potraviny z fast foodu, které sice postrádají jakoukoli nutriční hodnotu, zato jsou však napěchované prázdnými kaloriemi.

Probiotika znovu nastolí rovnováhu

Stav střevní mikroflóry nepříznivě ovlivňuje i konzumace alkoholu, kouření, syntetické látky obsažené v lécích, ale také prodělané nemoci, různé hormonální změny, vyšší věk a v neposlední řadě i stres. Některé z těchto faktorů můžeme ovlivnit více, jiné méně a další vůbec. Je proto dobré podpořit kolonie střevní mikroflóry užíváním tzv. probiotik – živých mikroorganismů, které by měly být přirozenou součástí mikrobiálního osídlení každého jedince. Správně fungující střevní mikroflóra zajišťuje ochrannou bariéru proti škodlivým patogenům a toxinům z vnějšího prostředí, tvoří prostředí nepříznivé pro škodlivé bakterie a přispívá ke strukturálnímu vývoji střevní sliznice. Probiotika lze dodat tělu běžnou stravou nebo pomocí potravinových doplňků, které jsou volně k dostání v lékárnách.

Nejbohatší přírodní zdroje probiotik:

• jogurt s živými bakteriálními kulturami
• kefír
• kysané zelí
• tempeh (kvašený výrobek ze sóji)
• kimchi (fermentovaný korejský salát)
• miso (kořeněná sójová pasta)
• kombucha (fermentovaný nápoj z černého či zeleného čaje)
• nakládané okurky
• tradiční podmáslí (čistá zbytková tekutina při výrobě másla)